ŽIVOT ZAČÍNÁ NAROZENÍM, OPRAVDOVĚ ŽIJE POUZE TEN, KDO SE NARODÍ ZNOVU

ZAČNI ŽÍT

Někdy si povzdechneme: „Kdybych tak mohl začít znovu.“ Kolik slov bychom vzali zpět, kolik činů bychom nikdy nevykonali. Naše slova a činy však patří historii, kterou nemůžeme vrátit zpět, i když mnohého hluboce litujeme. Co bychom za to dali, kdybychom mohli ten starý život vyměnit za nový! Kdybychom mohli všechno podtrhnout tlustou čárou a udělat tečku. Už nikdy neopakovat minulé chyby – staré lži, urážlivé výroky, egoistické projevy či cokoliv jiného … Ale jde to opravdu?

Bible se zabývá vždy znovu otázkou: Jak může hříšný člověk obstát před svatým Bohem? Je jasné, že bez výrazné „opravy kurzu“ by setkání s Bohem dopadlo pro člověka katastrofálně. Jiná otázka zní: Co se stane, když Bůh člověka osloví? Stane se vůbec něco? Nejedná se pouze o vnější změnu, když se někdo stane křesťanem, která nemá nic společného se skutečným rozhodováním v životě? Bez nového začátku to jsou jen pouhé řeči o křesťanství. Ale jak je tedy možné to „nové“ uskutečnit?

VYZKOUŠEL TO

Zacheus byl celník. Bohatý a velmi neoblíbený. Chtěl však za každou cenu vidět toho Ježíše, kterého dav lidí v Jerichu tak dychtivě čekal. A protože byl Zacheus malý, vylezl na strom, aby měl přehled. Když jej Ježíš spatřil, řekl mu, že chce být jeho hostem. Kolem stojící lidé se zhrozili. Zrovna u toho hrozného člověka chce být Ježíš hostem? (Lukáš 19, 1-10)

V Bibli se nepíše, proč chtěl Zacheus Ježíše vidět. Možná byl pouze zvědavý. Toto setkání se však pro něj stalo rozhodujícím. Ježíš mu řekl:

„Dnes musím zůstat v tvém domě.“ (Lukáš 19, 5)

Pro mnohé z přítomných, kteří žili slušným a zbožným životem, to muselo být hrozné. Byli zklamaní a rozzlobení. A byla to docela pochopitelná reakce. Pro nový život s Ježíšem je však rozhodující právě touha po jeho blízkosti. Ne nějaká lidská kvalifikace nebo „slušný“ život. Ježíš to říká zcela jasně:

„Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“ (Matouš 9, 13)

NOVÉ PERSPEKTIVY

Zacheovo setkání s Ježíšem mělo své důsledky. Stala se s ním zásadní změna. Zcela svobodně slíbil:

„Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“ (Lukáš 19, 8)

Zacheus je najednou schopný vzdát se svých peněz! Pochopil, že Ježíši jde o něco docela jiného. Zacheův život se mění! Ježíš říká:

„Dnes přišlo spasení do tohoto domu, vždyť je to také syn Abrahamův. Neboť Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“  (Lukáš 19, 9.10)

NOVÝ ŽIVOTNÍ STYL

Na Zacheově příkladu zřetelně vidíme, co v praxi znamená obrácení. Vrácením nečestně získaných peněz a obdarováním chudých činí Zacheus praktické pokání. Není to něco nařízeného či vynuceného nebo nějaké „výkupné“. Mnohem spíše je tento projev pokání vnějším znakem změny, ke které u Zachea došlo. Něco se děje – a každý to může vidět. Mění se jeho vztah k lidem, mění se jeho stupnice hodnot.

Pokání je vyjádřením prožitého obrácení. A obrácení osvobozuje, je tedy zážitkem, který působí radost.

Tento nový začátek lze prožít pouze s Bohem. On zasahuje do života lidí a umožňuje, abychom prožili znovuzrození. Předpokladem je ovšem vědomí, že potřebujeme pomoc, že potřebujeme prožít nový začátek. Kdo si myslí, že je dokonalý, sotva pochopí, že potřebuje prožít obrat, že se musí znovuzrodit.

K pokání jsme sice všichni voláni (Matouš 3, 2.5-8, 4, 17, Skutky 2, 37.38), ale prožít to musí každý sám. Pokání je pro člověka novou životní šancí.

VSTUP DO ŽIVOTA

Když hovořil Ježíš o obrácení, použil v rozhovoru s Nikodémem jistý obraz:

„Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“ (Jan 3, 3)

Nikodém to nepochopil. Jak má takové znovuzrození vypadat? A Ježíš mu řekl:

„Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího.“ (Jan, 3, 5)

Znovuzrození se tedy děje:

  • SKRZE VODU

To znamená – skrze křest člověka, který se obrátil k Bohu (to budeme studovat v příští kapitole).

  • A DUCHA

To znamená, že znovuzrození není v prvé řadě viditelný a hmatatelný proces. To nejdůležitější koná Duch svatý, který nejprve člověku ukazuje, co bylo v jeho dosavadním životě nesprávné a co chce Bůh změnit.

  • PŘIJETÍM BOŽÍ NABÍDKY

Lze to vyjádřit následující prosbou:

Milující nebeský Otče, děkuji Ti za to, co jsi pro mne udělal. Dal jsi svého Syna, a proto mne chceš prohlásit za spravedlivého. Děkuji ti, že mi odpouštíš hříchy a očisťuješ mne krví Ježíše Krista.

Děkuji Ti, Pane Ježíši Kriste, že jsi za mne zemřel. Dlužím Ti svůj život. Přijmi jej. Ty chceš vstoupit do mého života. Mé srdce je otevřeno. Děkuji Ti, že ke mně přicházíš.

Děkuji Ti, že mě chceš Duchem svatým změnit. Prosím Tě, proměň můj život. Dej mi sílu, abych šel cestou, která vede k Tobě. Amen

RŮST MÍSTO STAGNACE

Znovuzrození – to není konec, to je nový začátek a po něm musí následovat růst. Bez trvalého růstu není vlastně k ničemu. Tak jako rostou děti, tak roste i křesťan.

Apoštol Pavel píše:

„Nechť rosteme po všech stránkách, spojeni s ním, s Kristem, který je naše hlava.“ (Efezským 4, 15) Toto zobrazení není úplně přesné, protože růst nelze nařídit, ten prostě patří ke zdravému organismu. Jedno nám však musí být jasné: Schází-li růst a dospívání, chybí to rozhodující. Jenom když rosteme, skutečně žijeme (Jan 15, 2-8).