SVĚTOVÉ UDÁLOSTI UKAZUJÍ NA DOBU KONCE. ZVĚSTUJÍ NOVOU BUDOUCNOST.

VELKÉ OČEKÁVÁNÍ

Žijeme v období krize, v době strachu z budoucnosti. Je to patrné na každém kroku. Není dne, kdybychom neslyšeli o katastrofách. Každodenně přinášejí média zprávy o teroru, strachu a pochybnosti. Vědci varují před sebezničením, ke kterému nepochybně směřujeme. Naše víra v možnost civilizačního pokroku slábne. Co bude dál? Bude ještě vůbec nějaké dál? Někteří jiní lidé ovšem na všechny tyto varovné zprávy již rezignovali a tváří se, jako by se nic nedělo. I to je však nejspíš velmi krátkozraké.

Známý vědec Hoimar von Ditfurth znázorňuje celý tento stav následujícím způsobem: „Dnes už nemá smysl diskutovat o tom, zda vyhyneme. Ta skutečnost je jasná. Otázka, kterou si však můžeme položit, zní: Kdy k tomu dojde? Bude to už nyní?“

To není radostná perspektiva. Potěšitelné není ani to, že mnoho z těch strašných událostí, které vidíme každý den na televizní obrazovce, bylo předpovězeno v Bibli. Jak bychom si přáli, aby se tyto předpovědi nenaplnily! Máme ještě na tomto světě nějakou šanci?

Naštěstí existují jisté rozdíly mezi výpověďmi Bible a pohledy vědců. Vědci tvrdí, že náš svět směřuje ke katastrofě. Bible říká něco víc. Vybízí nás slovy:

„Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko.“ (Lukáš 21, 28)

To není obvyklé povzbuzování: „Neztrácejte naději!“ Ježíš ukazuje východisko.

ZNAMENÍ DOBY

Když žil Ježíš na této zemi, vysvětloval svým učedníkům, že musí nejdříve zemřít, aby mohl zachránit lidstvo. Hovořil také o svém návratu, o konci světa, o založení Božího království a o stvoření nové země.

Pro učedníky bylo těžké to pochopit a přijmout. Uvažovali nad Ježíšovými předpověďmi a ve vhodný okamžik se svého Mistra zeptali:

„Pověz nám, kdy to nastane a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku!“ (Matouš 24,3)

Ve své odpovědi Ježíš předpověděl války, hladomor, velká zemětřesení, náboženský zmatek a odpadnutí (Matouš 24, 6-11.24).

„Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět…“ (Lukáš 21, 26)

Je to obraz dnešního světa. Strach a zděšení jsou součástí všedních dní. Potkává nás také to, o čem psal apoštol Pavel před téměř 2000 lety.

„Věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé budou sobečtí, chamtiví, chvástaví, domýšliví, budou se rouhat, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, bezbožní, bez lásky, nesmiřitelní, pomlouvační, nevázaní, hrubí, lhostejní k dobrému, zrádní, bezhlaví, nadutí, budou mít raději rozkoš než Boha, budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň. (2. Timoteova 3, 1-5)

JE MOŽNÉ BRÁT TO NA LEHKOU VÁHU

Proč to všechno Ježíš předpověděl? Snad proto, aby nám nahnal strach? Možná, že naše situace vůbec není tak zlá. Spasitel nás ale upozorňuje, abychom s jeho předpovědí nezacházeli lehkomyslně a neřídili se zásadou: „Čert není tak strašný, jak se maluje.“

„Až budou říkat: „je pokoj, nic nehrozí“, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku a neuniknou.“ (1 Te 5, 3)

Nemylme se. Situace je vážná a tak s ní musíme nakládat. Nemáme ovšem důvody k panice. Ježíš nám poukázal na znamení doby, abychom včas poznali závěrečné krize a načerpali naději z jeho slov:

„Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili.“ (Jan 14, 29)

Některá znamení se už naplnila, jiná se nám plní před očima a zanedlouho se vyplní ještě další. Když srovnáme minulost a současnost s biblickými proroctvími, zjistíme, že krize poslední doby byla předpovězena. To posiluje víru v Boha a jeho slovo.

Ježíš nám nedal znamení doby konce proto, abychom si pořídili jejich seznam a zatrhávali si ta, která už se splnila. Nejsou zapsána v Bibli proto, abychom určovali datum jeho návratu. On nás chce navzdory těžkostem poslední doby ujistit, že se již brzy vrátí a zachrání nás.

NEUSTÁLE V POHOTOVOSTI

Život je úžasná věc a slova Bible mu dávají ještě širší rozměr. Bůh od nás očekává, že budeme stále připraveni. Nechce, abychom zaháleli nebo usínali. Dal nám znamení, která mají posílit naši bdělost a připomenout nám naši velkolepou budoucnost, která zanedlouho nastane.

„Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde. Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční dobu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.“ (Matouš 24, 42-44)

To není hrozba ani snaha nás zastrašit. Ve skutečnosti je tato výpověď úžasnou zprávou, která může do našeho života vnést chuť být aktivní, radostní a bdělí. Ježíš s námi touží být každý den. Každý den máme šanci uskutečňovat své křesťanství. I přes znepokojující události v okolním světě můžeme s nadějí očekávat Boží řešení.

PRÁCE, KTEROU JE TŘEBA VYKONAT

Jako křesťané jsme dostali velký úkol. Své očekávání toužíme předávat jiným. Chceme, aby všichni lidé měli naději a mohli se z ní radovat. Ježíš o tom mluvil, když vyjmenovával mnohá znamení:

„A toto evangelium o království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům, a teprve potom přijde konec. (Matouš 24, 14)

U Boha má šanci každý člověk. On neodsuzuje předčasně. Jeho Syn se na zemi vrátí teprve tehdy, až všichni uslyší Dobrou zprávu. Evangelium nejsou jenom hezká slova, je to něco víc – je to odpověď na potřeby, touhy a starosti lidí.

ZÍSKAT DŮVĚRU

Úvahy o znameních doby konce v nás nejednou mohou vyvolat strach. Když v evangeliu Matouše 24, 29 čteme, že se v poslední době zachvějí nebeské mocnosti, není to příjemná myšlenka. Bůh nás ale nenechá samotné s našimi obavami. Svět je lodí, jejímž kapitánem je Bůh. Vše je pod jeho vládou. Nezávisle na všech událostech, které se budou odehrávat kolem nás, můžeme Bohu plně důvěřovat.