JAKO ČÁSTI SKLÁDAČKY PUZZLE – TAK SE SKLÁDAJÍ V CELEK JEDNOTLIVÉ ČÁSTI BIBLE

ZAČÁTEK BEZ KONCE

Skládačky „Puzzle“ jsou velmi oblíbené. Skládají se z mnoha částí, které — když jsou správně složené — vytvářejí obraz. Složíme-li jen část

nebo několik kusů, obvykle nepoznáme, co obraz představuje. Musíme hledat další a další, až nakonec vznikne celý obraz.

S Biblí je to podobné. Často se nám zde popsané události stávají srozumitelné teprve dodatečně nebo ve spojení s jinými událostmi. Chceme-li opravdu pochopit, co nám chce Bůh říci a co si předsevzal, nemůžeme se spoléhat jen na nějaké úryvky z Písma. Musíme získat celkový přehled.

Bůh má s námi určitý záměr, z toho můžeme vyjít. Pro to hovoří důležité události.

VŠECHNO MÁ SVŮJ ZAČÁTEK

 Na počátku stvořil Bůh skrze Ježíše Krista nebe a zemi — dokonalý svět.

„Bůh viděl, že všechno, co učinil, je velmi dobré.

(1. Mojžíšova 1,31)

Člověk je korunou stvoření. Byl stvořen k Božímu obrazu a žil podle Boží vůle. Jako jediná bytost z celého stvoření dokázal chápat Boží myšlenky. Jeho pocity byly čisté, byl bez viny a žil šťastně ve společenství s Bohem.

Pak přišel pro Adama a Evu nepochopitelný pád do hříchu. Vzali a jedli ze stromu poznání dobrého a zlého, ačkoli jim to Bůh zakázal. Tím bylo rozbito osobní obecenství mezi Bohem a prvními lidmi. Byli vyhnáni z ráje, protože nebrali vážně Boha a jeho přikázání. Tato neposlušnost působí až dodnes.

Neposlušností jednoho se mnozí stali hříšníky.“ 

(Římanům 5,19)

Mzdou hříchu je smrt.“

(Římanům 6,23)

VÝHLED DO BUDOUCNOSTI

Bůh trpěl bezvýchodnou situací člověka. Trpěl spolu s člověkem. Proto okamžitě po pádu do hříchu zaslíbil lidstvu záchranu.

„Mezi tebe (had = satan) a ženu (Eva = matka věřících) položím nepřátelství, i mezi símě tvé (nevěřící) a símě její (Ježíš Kristus). On ti (satane) rozdrtí hlavu a ty jemu (Ježíši Kristu) rozdrtíš patu.“

(1. Mojžíšova 3,15)

Zde máme první zprávu o Ježíši Kristu jako Spasiteli. Je to dobrá zpráva — první zvěstované evangelium. Avšak dříve, než bude satan a zlo zničeno, „rozdrtí Vykupiteli patu“. To poukazuje na to, že Ježíš bude trpět a zemře na kříži. Jeho smrt však nebyla konečná. Byl to nezbytný předpoklad pro pravý život, který nám zaslibuje Bůh.

ZÁCHRANA A NOVÝ ZAČÁTEK

Velká potopa

Nejdříve však Bůh viděl,

„… jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.

(1. Mojžíšova 6,5)

Tento stav již nezasluhoval ocenění „velmi dobré“. Bůh litoval, že stvořil člověka. Rozhodl se, že všechny lidi i zvířata zničí potopou. Existovala jen jediná výjimka – Noe. Ten vždy stál na Boží straně, a proto Bůh Noeho a jeho rodinu zachránil.

Nový začátek

S osmi lidmi začal Bůh znovu. Samozřejmě, nebylo tím ze světa zlikvidováno zlo, ale Bůh se již neodvrátil od toho, co stvořil. Slíbil Noemu, že už nikdy život nezničí. Svůj slib stvrdil tím, že udělal duhu. To je znamení, které nám ještě dnes připomíná tento Boží slib.

NAČ SE MŮŽEME SPOLEHNOUT

Bůh prohlubuje vždy znovu svůj vztah k lidem, kteří v něj věří. Abraham, který byl ochotný dokonce obětovat vlastního syna, protože to Bůh od něj žádal, obdržel slib:

Protože jsi to učinil a neodepřel jsi mi svého jediného syna, jistotně ti požehnám a tvé potomstvo jistotně rozmnožím … a ve tvém potomstvu dojdou požehnání všechny pronárody země, protože jsi uposlechl mého hlasu.

(1. Mojžíšova 22,16-18)

Po Abrahamovi to byli Izáka Jákob. Bůh s nimi obnovil svou smlouvu. Jákob, novým jménem Izrael, se stěhovat se svými syny do Egypta. Tam se Izraelci tak rozmnožili, že byli rozšíření po celé zemi. Když byl národ izraelský v Egyptě utlačován, Bůh jej skrze Mojžíše vysvobodil. Tak Izrael poznal Boha jako vysvobodí-tele z otroctví a útlaku. Bůh pak s tímto národem uzavřel na Sinaji smlouvu. Podle 2. Mojžíšovy 19,5.6 se stal (lid)

  •  Božím vlastnictvím,
  •  královským kněžstvem,
  •  svatým lidem.

Tato trojí charakteristika ukazuje na úkol Izraele – stát se ve všech oblastech příkladem pro pohanské národy.

Bůh dal lidu svůj zákon – Desatero.

CO S VINOU ČLOVĚKA?

Obětní “Beránek”

Na záchranu skrze Ježíše Krista poukazovala Bohem zřízená obětní služba. Kdo hřeší, porušuje smlouvu s Bohem. Aby mohl hříšník opět s Bohem navázat spojení, potřeboval k tomu zvířátko. Hříšník vložil své ruce na nevinné zvíře a zabil ho, tím na ně přenesl svůj hřích. Zvíře umí ralo místo hříšníka. Krví tohoto zvířete byly přeneseny hříchy člověka na svatyni, a tím k Bohu, který je od pouští.

Ten kdo obětoval sám sebe

Krví zvířete však nemohl být smyt žádný hřích.

„Neboť krev býků a kozlů není s to hříchy odstranit.“

(Židům 10,4)

Obětní zvíře však obrací náš pohled na Ježíše Krista, který zemřel místo člověka.

Proto Jan Křtitel volal:

„Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa.“

(Jan 1,29)

O tři a půl roku později se toto slovo naplnilo, když byl Ježíš Kristus popraven na Golgotě. On sám byl bez hříchu, ale obětoval sám sebe za naše hříchy (židům 4,15; Římanům 4,25).

VŠECHNO NOVÉ

Touto obětí uzavřel Bůh novou smlouvu s člověkem. Základní před poklad však zůstal stejný jako při všech jiných smlouvách: Záleží

na našem postoji vůči Bohu.

„Bez víry však není možné zalíbit se Bohu.“ 

(Židům 11,6)

Víra v Ježíše Krista z nás dělá Boží děti

 (Galatským 3,26-28).

  • Ve víře se necháváme pokřtít. 
  • Ve víře stavíme Večeři Páně.
  • Ve víře zachováváme přikázání. 
  • Ve víře zvěstujeme evangelium. 
  • Ve víře očekáváme Kristův druhý příchod.
  • Vírou přijímáme, že On je náš Bůh a my jsme jeho lid (1. Petrova 2,9).

ON PŘIJDE

Základem křesťanské víry je především skutečnost, že Ježíš Kristus opět přijde. Tentokrát ho však uvidí všichni a nikdo se mu nebude moci vyhnout (každý se s ním bude muset setkat). Kristus vynese nad lidmi soud, ale nemusíme se bát, protože on přijde nejen jako Soudce, ale také jako Vykupitel.

A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud, tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých; po druhé se zjeví ne už kvůli hříchu, ale ke spáse těm, kdo ho očekávají.“ 

(Židům 9,27.28)

Až vynese soud nad všemi nevěřícími i satanem a jeho anděly (Zjevení 20,11-15), stvoří Bůh nové nebe a novou zemi. Od tohoto okamžiku budou žít všichni lidé navždy u Boha. Nebude již existovat hřích, smrt ani utrpení. Na nové zemi zavládne mír (Zjevení 21,3-5).

ZAČÍNÁM CHÁPAT

Seznámili jsme se s hlavními částmi velké „skládačky“— Bible.

Z obrazu, který vidíme, je stále jasnější, jak velmi Bůh miluje člověka. On udělal ze své strany všechno, co bylo nutné pro naše osvobození a záchranu. Toto přesvědčení vyjadřují slova apoštola Pavla:

Mně… byla dána ta milost, abych pohanům zvěstoval nevystižitelné Kristovo bohatství a vynesl na světlo smysl tajemství od věků ukrytého v Bohu, jenž vše stvořil: Bůh chce, aby nebeským vládám a mocnostem bylo nyní skrze církev dáno poznat jeho mnohotvarou moudrost, podle odvěkého určení, které naplnil v Kristu Ježíši, našem Pánu. V něm smíme  i my ve víře přistupovat k Bohu svobodně a s důvěrou.“

(Efezským 3,8-12)

Nyní záleží pouze na nás, jaký postoj k velké Boží lásce zaujmeme.